Vybrané aspekty užívání alkoholu a marihuany II. ( praktická část )

Autor: Naďa Serafínová | 22.2.2019 o 23:36 | Karma článku: 1,16 | Prečítané:  396x

Existuje řada studií, které zkoumají vliv alkoholu a marihuany na různé aspekty lidského života – zpravidla tak však činí odděleně a nikoliv jako kombinaci obou faktorů. 

Rozšířenost alkoholu v české populaci zřejmě netřeba dokládat. U marihuany uvádí celoživotní zkušenost s užitím přibližně 25% české populace, užití v posledním roce uvádí přibližně 10% lidí (Zábranský, 2003). Nicméně je jasné, že např. ve věkové skupině 15 – 35 let budou tato čísla ještě o dost vyšší. Ve studii ESPAD z roku 2011 uvádí zkušenost s konopnými látkami 42,3%  respondentů ve věku 16 let, v posledních 30 dnech marihuanu užilo 14,6% respondentů. Je tedy jasné, že téma vlivu spotřeby marihuany např. na vztah k alkoholu, strategie jeho užití, případně vliv kombinace užívání marihuany a alkoholu např. na subjektivně vnímanou kvalitu života, vznik duševních chorob a rizikové chování je téma veskrze aktuální.

Většina studií týkající se kombinovaného užívání alkoholu a marihuany se týká jejich okamžitého vlivu na kognitivní činnosti jako je řízení vozidel, případně na náladu (např. Liguori et. al., 2002). V tom, zda je vliv marihuany a alkoholu např. na rychlost reakcí při řízení aditivní, se studie rozcházejí. Ze studií dopravních nehod nicméně vyplývá, že vliv alkoholu na nehodovost je výrazně vyšší, než vliv marihuany.

Jiné studie ukazují, že kombinované užívání alkoholu a marihuany je přibližně 2x častěji asociováno s negativními sociálními jevy jako je řízení pod vlivem omamných látek nebo sebepoškozování, než v případě samostatného užití kterékoliv z uvedených drog. U uživatelů marihuany a alkoholu je navíc prevalence současného užití obou látek asi dvojnásobná oproti samostatnému užití – tedy jedinci, kteří užívají alkohol i marihuanu tyto drogy kombinují častěji, než užívají samostatně (Subbaraman, Kerr, 2015). Ve srovnání se samostatným užíváním alkoholu je kombinování alkoholu a marihuany u vysokoškolských studentů asociováno se zvýšenou mírou rizikového užívání dalších drog (Shillington, Clapp, 2001).

Výzkumný panel činil 74 respondentů ve věku 19 – 61 let. Jednalo se o testovací šetření (sampling) před vylepšením dotazníku a jeho rozšířením na větší vzorek respondentů. Uživatelé marihuany jsou disproporčně zastoupeni, vysoký je také podíl respondentů ve věku 25-35 let a vysokoškoláků. Je tedy evidentní, že tento vzorek není reprezentativní.

Je evidentní, že data získaná tímto dotazníkem by bylo nutné potvrdit a zpřesnit na výrazně vyšším počtu respondentů. Dotazník není reprezentativní – kuřáci marihuany jsou disproporčně zastoupení – to je nicméně dáno zvolenou technikou shánění respondentů (snowballing). Vysoký je také podíl vysokoškoláků a lidí ve věkové skupině 25 – 35 let. Naopak je zjevný nedostatek respondentů v některých skupinách (např. abstinenti, kuřáci marihuany nekonzumující alkohol apod.). S jistou nadsázkou lze říci, že dotazník představuje spíše současný Žižkov než výzkum na celorepublikové úrovni.

Jednotlivá tvrzení je nutné statisticky verifikovat, zejména z pohledu statistické významnosti rozdílů v míře souhlasu/nesouhlasu s jednotlivými tvrzeními. Toto bohužel opět naráží na počet respondentů, neboť v případě že utvoříme jednotlivé kontingenční tabulky, mají vybrané podskupiny jen velmi málo nebo dokonce 0 respondentů. S ohledem na uvedené se jako vhodné jeví zopakovat šetření na panelu alespoň 300 respondentů, spíše však mnohem více. Respondenti by měli být rovnoměrněji rozvrstveni vzhledem k populaci, případně je možné výzkum omezit např. na věkovou skupinu 20 – 35 let apod.

Výsledky v sobě mohou dále obsahovat skryté vlivy ostatních proměnných, které nebyly předmětem zkoumání – v případě častých uživatelů alkoholu a marihuany např. možné užívání dalších drog.

Na základě omezeného vzorku respondentů se zdá, že uživatelé marihuany mají menší subjektivní pocit deprese a negativního vlivu užívání drog na svoji budoucnost. Subjektivní výskyt depresí se spotřebou alkoholu nejprve klesá a poté opět roste s tím, že nebyl zjištěn rozdíl u respondentů, kteří alkohol pijí několikrát měsíčně oproti těm, kteří si jej dopřávají 2-3x týdně. Častější konzumace alkoholu je již spojena s nárůstem subjektivních stavů úzkosti a depresí. V případě marihuany je situace podobná, nicméně míra souhlasu s tvrzením „Často cítím počínající příznaky úzkosti nebo deprese“ je u pravidelných kuřáků nižší, než u pravidelných konzumentů alkoholu. U občasných konzumentů alkoholu a občasných kuřáků marihuany nebyl zjištěn žádný významný rozdíl (nicméně je možné, že daná data jsou zkorelovaná).

Uživatelé marihuany obecně pociťují menší negativní důsledky do budoucna coby následek užívání obou drog. U uživatelů marihuany navíc se spotřebou tato charakteristika mírně klesá, u pravidelných uživatelů alkoholu naopak od určitého bodu roste.

Ve vztahu k alkoholu se projevilo, že uživatelé volně kombinující alkohol a marihuanu mají vyšší míru souhlasu s tvrzením „Když hodně piju, neumím se kontrolovat“. Naopak ve výrazně nižší míře oproti všem jiným skupinám odsuzují řízení pod vlivem návykových látek. Tyto charakteristiky ukazují na možnou vyšší míru rizikového chování, což je konzistentní s výzkumem Shilingtona a Clappa z roku 2001. Primární uživatelé marihuany mají oproti očekávání výrazně menší pocit, že musí alkohol konzumovat proto, že se to od nich očekává, nebo že na ně v tomto smyslu společnost vytváří nátlak, a to jak proti skupině čistých uživatelů alkoholu, tak proti skupině lidí běžně kombinující obě drogy.

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

22 svedectiev: Sexuálne obťažovanie zažila prezidentka, režisérka i čašníčka

Stretávajú sa s ním ženy bez ohľadu na vek, profesiu aj postavenie.

KOMENTÁR PETRA TKAČENKA

Okolo Fica sa sťahuje slučka

Mečiarovi sme vzali len moc, Fico môže skončiť horšie.


Už ste čítali?